wolflove.jpg
Tyto internety vyrábí Strašák a jeho krásná družka Draconia
Skupina milovníků fantasy, šermu, LARPu, hudby a piva ze Sokolova.

'Vae Victis!'

erb.png
Zúčastnění vlci: Andoras, Pařez
Recenze od Andorase

Věci se nějak sešly a já se rozhodl, že se vydám na bitvu v plzni pořádanou o.s. Pilirionem. Z vlků jsem bohužel mohl jet jediný a fanatici z varů na mojí nabídku, že někoho vezmu autem nereagovali. Naštěstí se mi podařilo kontaktovat starého přítele a druha ve zbrani Pařeza. Za to, že byl na téhle akci se mnou jsem později děkoval všem bohům.
Ráno jsem oškrábal auto od raní námrazy (dost mě překvapila), natankoval u pumpy a vyrazil vstříc rudému úsvitu a vesničce v níž bydlí Pařez.
"Hej, Pařezi. Je tu problém, asi nedorazím. Vjel jsem do nějaký díry po granátu jménem Verušičky." Řeknu neklidným hlasem do telefonu, když stojím s autem před Pařezovo domem. Zaražené ticho po vteřince vystřídá smích a Pařez se za chvíli objeví před domem. Cesta do plzně byla v nejvyšší pohodě, z rádia hraje psychobilly a my kecáme o všem možném a nemožném.

Do plzně dorážíme akorát na čas, v globusu si nakupujeme nějaké jídlo a pití, abychom na akci nestrádali hlady (už nám taky není sedmnáct, jak jsme toho dne několikrát trefně konstatovali).
Na místě schůzky jsem pozdravil lidi, co jsem znal a šel se nastrojit. Nějak mi přišlo, že přítomní na mojí pokérovanou vousatou vlasatou maličkost a dredatého vousatého Pařeza koukali nějak divně. Přišli mi celkově z dost jiného těsta. Po formalitách jako registrační poplatky a schvalovačka zbraní nám organizátorka vysvětlila co a jak, seznámila nás s pravidly a příběhem akce. Vyrazili jsme do terénu.
Cestou na místo konání jsme s Pařezem začali hlásit po trpaslicku, jak jsme zvyklí z předchozích akcí, kde jsme hráli trpaslíky. Kecali jsme různý historky, hlášky atd. Takže jsme si dobře pokecali, zbytek hráčů očividně na RP moc nebyl. Nakonec jsme dorazili k naší pevnosti a akce oficiálně začala.

Král si určil seržanta a započal výcvik vojska. Vše probíhalo v pěkném duchu, takže jsem s dobrou náladou vyrazil i do prvního střetu. Po téhle bitvě jsme se já, Pařez a ještě jeden maník stali speciálním obíhacím komandem s krycím jménem 'Preclík'. S takovou taktikou protivníci nepočítali a při další potyčce byli rozdrceni.
Následovala série střetů ve kterých se nám příliš nedařilo. RP bylo poskrovnu (pár povídání s CP, něco málo RP předvedl král, královna, seržant, třetí preclík a já s Pařezem, jinak vlastně nevzpomínám, že by něco bylo...)

Možná by někdo mohl říct a jistě řekne, že bitva je bitva. Jistě. Ovšem z mého pohledu je i bitva možnost zahrát si nějaké RP i když by to mělo znamenat, že budu protivníky častovat trpaslickým bojovým pokřikem a mezi bitvami vše vyplňovat různým chvilkovým RP. Interakce s ostatními hrát agónii když jsem 'mrtvej' atd. Celou dobu jsem se o něco takového pokoušel, ale s nevalnou odezvou. Propříště tedy vím, že v plzni je bitva prostě jen bitva.

Při dobývání města protivníků jsme se hned několikrát setkali s lidmi, kteří neuznávali zásahy. Pěkné. Efekt, jaký má 'nesmrtelný' štítař v bráně jistě nemusím nikomu vysvětlovat. Jediná střelná zbraň ve hře ubírala za dva životy (toto přesílení bylo ale rychle zredukováno organizací). Tak či onak, stále jsme stáli proti armádě v níž byl na můj vkus moc velký počet různých MacGyverů, kteří akci prasili. Tím nehodlám hanit všechny. Během četných bojů jsem měl možnost zkřížit zbraň se schopnými protívníky, kteří hráli podle pravidel a nedělali svému larpařskému řemeslu ani náhodou ostudu. Bohužel, zmíněným MacGyverům padly za oběť mé do té doby nezničitelné válečné kladivo i má dobrá nálada. Pařezovi nějaký umělec dal ránu do zad ne moc měkčeným toporem jakési zbraně. Velmi rychle jsme se přestali bavit, ne protože by naše strana nevyhrávala, ale čistě protože se zmínění MacGyveři chovali jako čuráci (pardon }:))) ).

Mezníky mezi boji (které vždy skončily bojem) byly boj o sýpku, soud hobitího zloděje, klání s provazy, útok hobitů na hráz a závěrečná bitva. Před závěrečnou bitvou měla hlavní organizátorka krátkou řeč v níž varovala před nebezpečností poslední bitvy a její časté vypjatosti. Za toto gesto skládám organizaci poklonu, myslím, že to udělalo hodně.
Po projeté závěrečce proběhla soutěž o nejlepší pivo, porotou byla CP. Tuto soutěž asi jako cenu útěchy vyhrála naše armáda.

Nakonec jsme se rozloučili se starými i novými přáteli. U auta jsme se převlékli a vyrazili pro večeři ke globusu. Večeří se nakonec staly oříškové šnečky z lineckého těsta a karton plechovek coca coly, také žvejky, které jsem ztratil. S Pařezem jsme cestou probrali dojmy z bitvy, hudbu, ženský, plány na kapelu a pár dalších věcí o kterých tu psát nebudu }:D. Domů jsem nakonec dorazil už za tmy, pěkně utahanej a pomlácenej. Naštěstí mě tu čekala má láska a s láskou připravené plněné knedlíky se zelím... všechno tedy nakonec dobře dopadlo.
Závěrečné hodnocení, které bych hře dal:

Organizace - za 1- . Průběh byl svižný,. pravidla inteligentní a skulinky v pravidlech (přesílené střelné zbraně) byly rychle napravovány. Organizaci myslím není co vytknout, spíše naopak. Nejsem si jistý zda se akce (zásluhou hráčů) vyvíjela atmosférou tak, jak měla. I přes to se organizátorům podařilo vše ukočírovat a to také o lecčem vypovídá.

RP stránka hry - za 4- Možná jsem vážně z úplně jiného těsta, než plzenští, ale dle mého názoru RP na bitvy patří a zde jsem jako RPíř těžce strádal. Pár RPcících CP dojem nezachránilo.

Bojová stránka hry - za 4 Pravidla pro boj byla inteligentní. To samé se bohužel nedá říci o všech hráčích a podle toho také boje vypadaly.

Herní plac za 3 - Les byl v rovince, ale místy byl dost hustý. Vyskytovaly se také plácky plné ostružiní.

Celkový dojem - za 3 Dám lidovku. Tahle akce dopadla díky snaze organizátorů ještě dost dobře. Možná jsem moc vášnivý, ale těch pár protihráčů, kteří (jak jsem již zmiňoval) MacGyveřili mi prostě akci i dojem z ní strašně moc zkazili. Dohnalo mě to k myšlence, jestli takoví lidé chodí na všechny Pilirionské akce, má pro mě cenu, abych na ně jezdil? Uvidíme. Oporou mé nálady byl na téhle bitvě hlavně Pařez, který vždy ve správnou chvíli pronesl nějakou poznámku, která mě dokázala pobavit a za to mu děkuji. Mé díky patří také organizaci a spoluhráčům.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one